další resortní organizace
Správa KRNAP
    Proč se leze zrovna tady a ne jinde?
Karové oblasti Krkonoš, kromě skutečnosti, že v nich každou zimu „vyroste“ několik lákavých ledopádů, patří díky svým přírodním fenoménům mezi nejcennější partie Krkonošského národního parku. Jsou také domovem řady zajímavých živočichů, včetně zákonem chráněných, kteří se sem uchylují buď kvůli vysoké návštěvnosti jiných částí hor, nebo jsou svým způsobem života úzce vázaní na tento charakter krajiny.
Vzhledem k oblíbenosti outdoorových sportů a dostupnosti vybavení je dnes minulostí doba, kdy se horolezci mířící do Krkonoš dali „spočítat na prstech jedné ruky“. Pohybem lidí, ale často i pouhou lidskou přítomností, dochází k rušení pro nás neviditelných obyvatel hor, protože ledopády se až na vzácné výjimky nenacházejí v blízkosti turistických cest. Neměli bychom vnímat krajinu jako svou tělocvičnu, ale zachovávat také určité klidová území, protože na rozdíl od nás (navlečených do goretexu a péřovek) se nemají tito živočichové kam schovat pro velké množství chat, běžkařů, skialpinistů a jiných „-istů“. Krkonoše se svou malou rozlohou a obrovskou návštěvností nelze totiž srovnávat s Alpami nebo Tatrami a je nutné dělat kompromis i ve svých zájmech.
Tetřívek obecný
Tetřívek obecný. Zdroj: Wikipedie
Zde jde převážně o tetřívka obecného (Tetrao tetrix), který se po celou zimu zdržuje v rozvolněných partiích lesa ve vyšších partiích hor. Je dokázáno, že opakovaným vyrušováním, při kterém vzlétne, se tetřívek může vysílit natolik, že zemře vyčerpáním, nebo se díky oslabení stane potravou predátorů (např. lišky nebo kuny). Že se jedná o problém řešený i v jiných zemích, dokazují odborné publikace, část je k nalezení i na internetu, jako např. tento článek.
Sokol stěhovavý
Sokol stěhovavý. Foto: Václav Sojka
Dalším ohroženým druhem je v tomto případě sokol stěhovavý (Falco peregrinus), přilétající do Krkonoš již koncem ledna. Během února si pak vybírá hnízdiště a březnu již hnízdí. Je velmi plachý a při vyrušení může opustit vybrané hnízdo dokonce i se snesenými vejci.
V Labském dole je proto pro veřejnost umožněno lezení pouze na jedné lokalitě. A možná se ptáte, čím se tato lokalita odlišuje od ostatních ledopádů v okolí?
  1. Nachází se na okraji, ještě před otevřenou částí karové oblasti Labského dolu, v poměrně dostatečné vzdálenosti od obvyklého hnízdiště sokola stěhovavého.
  2. Je situována do vzrostlého lesa, kde by pohybem horolezců a při dodržení ostatních podmínek z rozhodnutí Správy KRNAP nemělo docházet k poškození společenstev lišejníků na skále a k rušení zvláště chráněných a ohrožených živočichů (konkrétně tetřívka obecného a sokola stěhovavého).
  3. Vzácná společenstva mechorostů se sice nenacházejí přímo na skále, ale již v její bezprostřední blízkosti a v širším okolí lesní části, proto byla stanovena podmínka i pro přístupovou cestu a místo shromažďování.
  4. Lokalita je dobře dostupná z cesty (určenou pěšinou), její dosažení nevyžaduje terénní úpravy či prořezávaní stromů a je relativně dobře přístupná i pro záchranu v případě úrazu.
Správa KRNAP | Dobrovského 3 • 543 01 VRCHLABÍ
Telefon (+420) 499 456 111 | Fax (+420) 499 422 095 | podatelna(at)krnap.cz
IČ: 00088455 | DIČ: CZ00088455
® 2024 Správa KRNAP | Všechna práva vyhrazena | webmaster(at)krnap.cz